POTRAVA
ANEB CO MOHLI NAJÍT VIKINGOVÉ NA TALÍŘI
Naprostá většina lidí byli zemědělci, kteří se živili obděláváním půdy a chovem dobytka. Hlavní složkou stravy Vikingů bylo obilí. Vikingové pěstovali především žito a ječmen. Oves se používal především jako píce pro domácí zvířata. Zemědělci dále pěstovali zeleninu (hlávkové zelí, cibule, česnek, mrkev, ředkev, okurky), luštěniny (hrách, čočka, boby).
Z planě rostoucích rostlin byly sbírány lískové oříšky, jablka, hrušky, třešně, švestky a různé bobuloviny. Když byla nouze tak chaluhy, lišejníky a kůra stromů.
Vikingové byly na svou dobu poměrně vysocí, což se přičítá dostatku bílkovinné stravy, především ryb. Chov dobytka nesloužil jen na získání masa, ale i mléka, kůží a kožešin, kostí. Vikingové uměli vyrobit sýr, máslo, tvaroh. Chovaná zvířata – vepři, ovce, kozy, koně, hovězí dobytek, slepice.
Lidé doplňovali jídelníček lovem a rybolovem. Z lovených zvířat to byli především ryby (sleď, losos) a velryby, losi, jeleni, divocí vepři, sobi, bizoni, tuleni, lední medvědi, vejce z hnízd ptáků.
Vikingové získávali sůl z mořské vody a popele chaluh. Významnou surovinou byl med, který spolu s voskem byl důležitým předmětem obchodu.
Obvyklými nápoji byla voda a různé výluhy. Z alkoholických nápojů medovina, pivo a v zámožnějších vrstvách i víno. Vikingové nepoužívali do piva chmel, naopak pivo sladili medem a často ho pili zahřáté.
Základ jídel byl vždy podobný – kaše, placky, chléb a tam, kde si to mohli dovolit i maso.
Sladilo se medem, k ochucování byly používány bylinky a sušené ovoce.
Byli také konzumovány pochutiny z dovozu – fíky, rozinky, mandle, různé koření a již zmiňované víno.
autor: Valdyr
Seznam použité literatury [Zde]